TM
TMPředprázdninový pobyt Vrařepy v českých horách proběhl letos v horském prostředí Orlických hor. 19. června jsme vlastními dopravními prostředky přejeli z Paskova směrem k dálnici na Brno a po průjezdu Olomoucí, Moravskou i Českou Třebovou, Ústím nad Orlicí, Rychnovem nad Kněžnou a Poličkou konečně dorazili do vesničky Dobrošov, která nás pohostinně uvítala penzionem Krásné časy, který nám dočasně posloužil jako ubytovací a stravovací základna. Dobrošov (německy Dobroschau) je vesnice, část okresního města Náchod. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Náchoda. V roce 2009 zde bylo evidováno 80 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 113 obyvatel. Dobrošov je také název katastrálního území o rozloze 3,98 km2.
Po konzultaci a informacích o ubytování jsme se přesunuli na nedalekou Jiráskovou chatu k dobití ztracené energie. Jiráskova chata je turistická chata s rozhlednou. Nachází se v nadmořské výšce 624 metrů. Je chráněna jaku kulturní památka České republiky. Původní chata zde stála již od roku 1895. Již v roce 1900 svou kapacitou nestačila stále rostoucí návštěvnosti. V roce 1912 proto vznikl nový projekt autora Dušana Jurkoviče. Jeho realizaci však oddálila 1.světová válka. Po jejím skončení myšlenku nové chaty oživil Klub českých turistů. 9. července 1921, při příležitosti 70. výročí Jiráskova narození, byl v rámci "Jiráskových slavností" položen základní kámen nové stavby. Chata byla dostavěna a slavnostně otevřena na sv. Václava 28. 9. 1923.
Středa nám připravila náročnou pouť orlickým hřebenem. Start na Šerlichu ve výšce 1027 m, přes který vede Jiráskova cesta, hlavní hřebenová trasa Orlických hor. Na jihovýchodním úbočí stojí Masarykova chata z roku 1925, navržená architektem Bohuslavem Fuchsem (jeho první realizované dílo). Pokračování vedlo přes vrchol Vrchmezí. Vrchmezí (polsky Orlica, německy Hohe Menze) je s výškou 1084 m pátou nejvyšší horou Orlických hor a dokonce nejvyšší horou polské části hor. Cesta končila pro jednu skupinu v obci Olešnice v Orlických horách. Obec Olešnice v Orlických horách (německy Gießhübel) se rozkládá na ploše 1429 ha v nadmořské výšce 610 m n. m. Žije zde 425 obyvatel.
Cíl první skupiny byl stanoven dobytím Šerlišského mlýnu a postup pokračoval po modré turistické značce a 6 km stoupání prověřilo naše fyzické síly a schopnosti. Celková délka trasy mírně přesáhla 20 km. Areál Šerlišského mlýna je položen v údolí mezi horou Šerlich a Sedloňovský vrch v centrálním masívu Orlických hor. Je situován v horské přírodní rezervaci v nadmořské výšce 936m.
Návštěva Dobrošova by nebyla úplná, kdybychom vynechali dělostřeleckou tvrz, která byla budována v rámci československého opevnění budovaného v třicátých letech. Tvrz nebyla dokončena. Její stavba byla zahájena v září 1937. V plánu bylo postavit dva pěchotní sruby, dva dělostřelecké sruby, jednu dělostřeleckou otočnou věž, minometnou otočnou věž a vchodový objekt.
Po prohlídce jsme kolem poledne dospěli k rozhodnutí navštívit Peklo. Peklo je osada v údolí řeky Metuje. Je vyhledávaným cílem trampů, turistů a chatařů. V roce 1997 byla na velké části údolí vyhlášena přírodní rezervace. V roce 2008 byl na hliněnou cestu položen asfaltový koberec pro cyklisty a bruslaře. Peklo je výchozím bodem mnoha turistických cest. Již v roce 1527 zde poblíž přítoku Metuje, při potoku zvaném Olešenka, stával mlýn Pekelec. V roce 1901 byl přestavěn na výletní restauraci. Další úpravy se restaurace dočkala v roce 1912, kdy byla přestavěna na bohatě zdobenou Bartoňovu útulnu podle plánů Dušana Jurkoviče. I dnes slouží jako restaurace.
Celková délka trasy mírně přesáhla 10 km.
Ranní odjezd k domovu byl spojen s návštěvou Kramářovy chaty na Suchém vrch a obědem na Kocandě v Písařově.
Foto - Dobrošov - 19.-22. 6. 2018
