TM
TMHotel Červenohorské sedlo si vybrala Vrařepa jako svou základnu pro akci "Jeseníky - červen 2019".
Foto - Vrařepa v hotelu - 18. - 21. 6. 2019
19. června jsme se poslnili hotelovou snídaní a téměř všichni (Jaromír zajišťoval přesun s hotelových prostor a byl připraven k zásahu v případě nutnosti) jsme vyrazili na cca 20 km trasu po červené značce směrem k Pradědu. I když Praděd nebyl naším cílovým bodem, je tato 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR. Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska. Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál.
Hřebenová část našeho přesunu končila na Švýcárně. Švýcárna je turistická chata v Jeseníkách, s adresou Kouty nad Desnou čp. 74. Leží v nadmořské výšce 1304 m n. m. Chata byla původně salaší, kterou nechal postavit roku 1829 kníže Alois II. z Lichtenštejna. Salaš užíval švýcarský bača (odtud pojmenování chaty - nelze však vyloučit, že tam byl nalezen švýcarský nůž, od kterého se název odvodil). Rozvojem turistiky nechal kníže Jan II. z Lichtenštejna v roce 1887 starou salaš nahradit novou srubovou chatou, určenou pro turisty.
Fotogalerie z prvního výletu na Švýcárnu - 19. 6. 2019
20. června jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jednička šla 20 km přes Keprník a Šerák do vesničky Filipovice. Zde měly obě skupiny konečný cílový bod. Dvojka měla trasu zkrácenou, ale zato obohacenou o ostrý sestup z hřebene, který se ukázal velice obtížnou schůdnosti a obě skupiny toho měly tentokrát docela dost.
Cesta vedla kolem Vřesové studánky, pramenu a obecněji stejnojmenné lokality na jižním úbočí Červené hory na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1290 m n. m. s překrásnými výhledy na severně se rozkládající Keprník a na blízký vrchol Vozky a na Spálený vrch. U Vřesové studánky se trasy obou skupin rozdělily a hřebenový tým pokračoval na Keprník a Šerák. Šerák (1351 m n. m.) je hora v Hrubém Jeseníku, na historické hranici Moravy a Slezska. Spolu se sousedním Keprníkem je součástí Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník a také širšího území CHKO Jeseníky. Průměrná roční teplota je 2,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1200 mm, sněhová pokrývka zde leží 180 dní v roce. Keprník s výškou 1423 m n. m. je čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku., nejvyšší v Keprnické hornatině.
Druhá skupina od Vřesové studánky vyrazila strmým sestupem k Filipovicím a dala si hezký do těla. I když po cestě jim zmizelo turistické značení, nezábranilo jim to úspěšně dosáhnout Filipovice a jejich předsunuta skupina úspěšně, společně s první skupinou chytla autobusový spoj k Červenohorskému sedlo. Bohužel pak musela Pavla dojet autem pro zbytek své skupiny, která cestu vzdala a nechala se potupně přepravit k hotelu s její pomocí.
Fotogalerie z druhého výletu na Šerák - 20. 6. 2019
Pobyt v hotelu jsme završili v perličkové koupeli a hotelovém bazénu a někteří v hospůdce, protože venku začlo docela intenzivně pršet a v hospůdce ani nekáplo. Ogjezd k domovu hned po snídani a po cestě tradiční Loštice.
Tak tedy ahoj Praděde. Staří Slované ti říkali Stará vatra, koncem 14. století ses nazýval Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora. Posléze jsi byl nazýván Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století jsi získal po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd. Snad někdy zase na viděnou.
