TM
TM
Ráno 24. května bylo začátkem naší cesty k pramenům řeky Moravy. Na Dolní Moravu jsme dorazili, i když s drobnými cestovními problémy (objížďky v Opavě, déšť), včas a po obědě jsme se ubytovali v penziónu U žaloudků.
Dolní Morava je malá obec v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí. Leží mezi Orlickými horami a Jeseníky na úpatí Králického Sněžníku. Pod jeho vrcholem pramení řeka Morava, která celou obcí protéká od severu k jihu malebným údolím, lemovaným z obou stran dvěma zalesněnými hřbety.
Králický Sněžník je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, které se táhne v délce cca 16 km od města Králíky po Kladské sedlo. Druhý den našeho pobytu stanula vrcholová skupina na jeho vrcholu. Z vrcholové kupole jsou docela hezké výhledy na všechny strany a ani chybějící zbořená rozhledna by nevytvořila přílišné vylepšení požitku z okolní krajiny. Několik desítek metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava a niže pod vrcholem (trojmezní kámen) počíná nebo "končí" historická česko-moravská hranice.
Foto - Králický Sněžník - 25. 5. 2016
Pozůstatky horské chaty, ze které zbyly jen základy a soška slona mají rovněž zajímavou historii. V roce 1907 inicioval Moravskoslezský sudetský horský spolek výstavbu horské chaty na jihovýchodním svahu Králického Sněžníku ve výši 1375 m n. m. Pozemek pro výstavbu chaty poskytl kníže Lichtenštejn a to za symbolické nájemné. Základní kámen stavby byl položen v létě roku 1908, avšak samotná výstavba začala na jaře roku 1909. Z nedostatku finančních prostředků nebyla výstavba horské chaty příliš snadná. Finanční pomoc při stavbě poskytovali zejména místní mecenáši a také veřejné sbírky. Dne 21. července roku 1912 byla chata za přítomnosti hostů slavnostně otevřena, ve své době nesla jméno knížete Lichtenštejna. Chata byla postavena ze dřeva na základním půdorysu 22 × 12 m, její výška dosahovala 15 m. Směrem k vrcholu hory, na severozápadní straně, byla kryta vápennou omítkou. V přízemí se nacházela jídelna, také dva pokoje pro vzácné hosty. V prvním patře bylo 11 pokojů v podkroví a velká noclehárna. Teplo v pokojích zajišťovala kachlová kamna, chata byla v provozu po celý rok. Jako zdroj vody posloužil a to až do roku 1934 pramen řeky Moravy, později byla vybudována studna. Světlo zajišťovaly svíčky a petrolejové lampy. Ubytovací kapacita chaty činila cca 60 až 70 osob. Po první světové válce se zde vystřídalo několik nájemců. Mezi nejvýznamnější patří příchod manželů Gutwinských ze Šumperka, kdy začal na Lichtenštejnově chatě opět rozkvétat turismus. Dr. Oskar Gutwinski byl nejslavnějším předválečným horalem a lyžařským průkopníkem, který působil zejména v Jeseníkách. Lichtenštejnovu chatu s manželkou přeměnili na prvotřídní horský hotel. Po druhé světové válce se chata ocitla na československé straně hranice a opět se zde vystřídalo několik nájemců. Prvním nájemcem české národní správy byl p. Slávek Chlup, který zde působil do konce 40. let 20. století. Po skončení národní správy v letech 1956 až 1971 chatu spravoval národní podnik Restaurace a jídelny a to až do roku 1971, kdy byla chata z důvodu špatného technického stavu zbořena.
Už jste se někdy procházeli v oblacích? Nyní máte jedinečnou příležitost Váš sen uskutečnit na Dolní Moravě, kde byla postavena unikátní vyhlídková stavba nesoucí název Stezka v oblacích.
Zbytek Vrařepy se rozhodl tento sen uskutečnit. Po strhující cestě lanovkou na vrchol Slamníku měli možnost tento technický unikát prověřit. Nadmořská výška – 1 116 m. n. m., výška stezky – 55 metrů, délka tobogánu – 100 metrů a délka lávky – 710 metrů poskytla našim členům prožitek, který byl znásoben i dobrou viditelností a hezkým počasím. Výjimečnost stavby je v rozsahu použití dřeva s ocelovými prvky na stavbě těchto rozměrů. Celkem se na stavbu spotřebovalo 380 tun oceli, 300 m3 modřínového lepeného lamelového dřeva a 250 m3 hoblovaných hranolů. Modřín pochází z Rakouských Alp a roste v nadmořské výšce nad 1 000 m.n.m. Věž je kotvená pomocí patek a mikropilot, které jsou zapuštěny až 6,5 m do skalního masivu. Věž odolá vichřici o síle až 200 km/h. V případě dobrých povětrnostních podmínek může být ve věži rovnoměrně rozmístěno až 4 000 lidí. V horní části je lávka zavěšená na ocelových táhlech o celkové délce 600 m.
Foto - Stezka v oblacích - 25. 5. 2016
Ze samého vrcholu stezky se naskýtají dech beroucí výhledy na celý masiv Králického Sněžníku s malebným údolím řeky Moravy, v dálce pak lze vidět i hlavní hřeben Jeseníků, Suchý vrch a Krkonoše. Bohužel vrcholová skupina z Králického Sněžníku měla při návštěvě atrakce, která se uskutečnila až další den, smůlu a mohla obdivovat pouze kvalitu konstrukce stezky.
Foto - Stezka v mlze - 26. 5. 2016
