TM
TMČervnové obavy z pandemie nám přesunuly pobyt v Budislavi až na období od 14. do 17. září a nutno dodat, že počasí se nám odměnilo a jeho kvalitu nelze vůbec porovnat z červnovými deštivými dny.
Toulovcovy maštale jsou přírodní rezervací, která patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti najdete pískovcové skalní útvary, ale i nádherný soukromý zámek Nové Hrady. Nové Hrady jsou jednou z mála rokokových stavebních památek na území Českých zemí. Rokoková stavba vybudovaná v letech 1774–1777 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel, bývá často nazývána "Malý Schönbrunn" nebo "České Versailles".
Tato nádherná oblast až doposud odolávala pozornosti Vrařepy, ale myslím si, že za pouhé dva dny jsme toho zmákli docela dost.
Ihned v úterý po snídaní nás čekala cesta přes Maštale do obce Proseč a všichni se úkolů uskutečnit přesun zhostili zodpovědně. Někteří členové i s využitím zdravotnických potřeb.
Toulovcovy Maštale tvoří soustava roklí se spoustou chodeb, jeskyní a děr se zajímavými názvy jako Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Skály jsou tvořeny z křídového pískovce mořského původu. Vedlejší Městské Maštale jsou skalní útvary Liščí doupě, Hrad a Deštník. Vysvětlení podivného jména najdeme v pověstech. Podle nich zde měl svůj tajný úkryt loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově.
Fotky z výletu z Budislavi přes Toulovcovy Maštale
Ve středu Nové Hrady. Pěší přesun byl naplněn sběrem hub, kterých jsme si tentokrát docela užili. Nádherné lesní porosty jich byly plné a kdybychom se věnovali pouze sběru, asi bychom to ani neunesli.
Zámek Nové Hrady je v Čechách ojedinělou stavbou z roku 1777, která nebyla nikdy přestavována a dodnes si zachovala svou ryzí architektonickou rokokovou podobu. Od roku 1997 je zámek v soukromém vlastnictví rodiny Kučerovy a celý areál prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Zámek je obklopen rozsáhlými pozemky, na kterých současní majitelé založili a stále ještě zakládají rozmanité typy zahrad. Je zde francouzská zahrada, jezírko s pergolou, bílá zahrada, rozárium, italská zahrada, parkánová zahrada, zeleninová zahrada, zelené divadlo nebo i anglický park s křížovou cestou. Nádherný novohradský labyrint, jehož cesty měří asi 600 metrů, pak připomíná i skutečnost, že každé století lidských dějin mělo své Minotaury. Ve svém středu ukrývá sochu Stalina, který svými činy překonal i dávné bajné tvory.
Fotky z cesty a ze zámku Nové Hrady
Odpoledne někteří z nás vyrazili zdolat údolí říčky Pivnice, která nepatří k hojně navštěvovaným turistickým cílům a našli jsme neudržovanou a docela obtížně průchozí údolí, ale nádhernou hříčku naší přírody, která jistě stojí za zhlédnutí. Přírodní památka Pivnice, kaňonovité zalesněné území o rozloze 34,37 hektaru, byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1998. Původ názvu Pivnická rokle není úplně jasný. Jedním z možných vysvětlení může být pocitový vjem chladu připomínající teplotu ve sklepě, v němž se chladí pivo. Druhým, avšak podstatně méně používaným názvem lokality, jsou Žižkovy maštale. Ústní lidová slovesnost totiž hovoří o Pivnické rokli jako o možném úkrytu husitských vojsk. Místo se tak prý stalo dočasným útočištěm i pro Jana Žižku. Zda je na tom ale skutečně něco pravdy, to se nikdy nepodařilo prokázat.
Fotky z pouti kaňonem říčky Pivnice
Rychle se přiblížil den odjezdu a i když by bylo ještě mnohé k objevování, museli jsme to nechat dalším návštěvníkům a nikdo nemůže vědět zda se tam ještě někdy budeme moci vrátit.
Na shledanou loupeživý Toulovče z Jarošova.
