Švarná Hanka - červenec 2013

Dne 23. 7. 2013 jsme se potkali až na autobusovém nádraží ve Frýdku-Místku, ale opět v plné sestavě. Dále vše pokračovalo podle

Vyrážíme z bodu 1, tzn. z parkoviště na Visalajích (po červené turistické značce).

Tak tedy hurá na Bílý Kříž (slovensky Biely Kríž). Je to horská osada a rekreační oblast, která se rozkládá po obou stranách hranic České republiky se Slovenskem. Osada je ohraničena vrchem Sulov (943 m n. m.) na severu a slovenským vrchem Súľov (903 m n. m.) na jihu.

Název osada dostala podle bílé natřeného lidového kříže, který stojí v malé dřevěné ohradě přesně na hranicích. Jeho původ není znám, existují dvě teorie. Podle první zde umrzl finanční strážník, který hlídal hranice před pašeráky. Podle druhé jsou pod křížem pochováni strážníci, tzv. portáši, kteří zde podlehli moru.

Osada je přístupná hned několika turistickými značkami. Přímo po státní hranici vede červená turistická značka od osady Konečná, která pak pokračuje dále až na Muřinkový vrch. Od obce Bílá sem vede také zelená turistická značka, ta následně pokračuje podél Morávky do osady Bebek. Třetí cestu pak přivádí modrá turistická značka od vodní nádrže Šance a Visalají. Ze Slovenska je přístupná po žlutě značené cestě od Vrchpredmieru, části Klokočova.

K osadě vedou také dvě naučné stezky. NS Prameny Morávky vede souběžně se zelenou značkou, od osady Gruň pak přichází NS Gruň-Bílý Kříž.

Posilnění pivním mokem jsme vyrazili k rekonstrukci historické události (svatby) pana Karla, který pobýval v minulosti v této části Beskyd a zanechal zde nezapomenutelné stopy.

Po splnění všech formalit jsme se vydali žlutou turistickou značkou k dalšímu bodu, na kterém pokračovala profesní činnost našeho člena, na rekreační stavbu zvanou Švarná Hanka.

Švarná Hanka je lokalita a zároveň horská chata ve směru z osady Bílý Kříž na Gruň.

Předchůdkyně dnešní horské chaty byla postavena někdy kolem poloviny 19. století. V jeho druhé polovině sem ze Slovenska přišla schovanka Anna Weliczkowá, která si zde za uspořené peníze koupila domek. V něm si zřídila tzv. ferlok, ve kterém prodávala pivo, slaninu, brynzu a pravděpodobně i kořalku. Prostory však časem přestávaly stačit. Proto se rozhodla zakoupit od souseda hospodářství, ve kterém si otevřela hospodu. Té se začalo říkat U Švarné Hanky. Podle legendy se o ni měli poprat dva sousedé a celý případ skončil u soudu. Zde ji jeden ze svědků nazval "hrubou Hankou", načež měl soudce konstatovat, že je docela švarná. V roce 1900 Anna svoje hospodářství prodala a zakoupila hostinec Bebek na konci Morávky, kde dožila.

V roce 1904 chata Švarná Hanka vyhořela a tehdejší majitel, který také mj. vedl dnešní hotel Ivánek v Ostravici, na jejím místě vystavěl novou hospodu s útulnou, čímž položil základy k centru české turistiky ve slezské části Beskyd. Posledním majitelem před rokem 1948 byl Adolf Sehnal, jenž zároveň vlastnil i podnik Fénix v Ostravě. Po roce 1948 ji vlastnilo několik soudů, aby ji nakonec získala šachta Petr Cinger a OKD, kterým sloužila k rekreaci. V té době vedl provoz náš Karel a po jeho odchodu docházelo k rychlému střídání majitelů a nájemců a chata začala chátrat. Teprve v roce 2007 došlo k její celkové rekonstrukci, po které byla otevřena 1. dubna 2008.

Cesto na Švarnou Hanku jsme byli odměněni fantastickými výhledy na beskydské hřebeny a nádherným profilem Lysé hory - nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd ( 1323 m.n.m.).

Posilnění opět pivem a svačinkou, holky si odpočaly i na koze (ovci), pokračujeme na Gruň.

Gruň je rozsáhlý horský hřeben v části Moravskoslezských Beskyd nazývaných Zadní hory. Rozkládá se mezi vrcholy Janikula a Kozlena a katastrálně patří pod Staré Hamry.

Název Gruň pochází ze stejnojmenného valašského a lašského slova označujícího horský hřeben odlesněný pro potřeby salašnictví a přeměněný na rozsáhlé pastviny, tzv. valašské louky. Salašnictví bylo hlavní obživou obyvatel osady Gruň a dodnes se po celé délce hřbetu se zachovaly rozptýlené dřevěné chalupy, původně salaše. Největší počet obyvatel měla tato osada za Protektorátu, pak se velká část obyvatel odstěhovala do vysídlených Sudet, část luk byla zalesněna a některé salaše byly přeměněny na turistické chaty (Švarná Hanka, Charbulákov). Roku 1773 vytvořil místní salašník-pasekář sochu Panny Marie, u které byla roku 1847 postavena kaple Panny Marie Pomocné. Roku 1891 pak byla dokončena přestavba kaple do současné podoby dřevěného kostelíka.

Obec Staré Hamry se rozkládá v kopcích Moravskoslezských Beskyd po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Obec se skládá z 55 osad, z nichž největší je Gruň.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1649. Až do roku 1951 se jednalo o čistě slezskou obec ležící na pravém břehu řeky Ostravice. 1. července 1951 však došlo k územní reformě a toho dne také získala obec Staré Hamry současné hranice V roce 1969 došlo k vybudování vodní nádrže Šance, která zatopila původní centrum obce, zničila většinu obchodů a způsobila odstěhování poloviny obyvatel. Ke dni 15. 8. 2008 zde žilo 572 obyvatel.

Po obědě na Charbuláku vychazíme najít autobus, který by nás měl dopravit domů. V cílové stanici na Jamníků jsme se rozdělili a část naši skupiny se vydala navštívit Staré Hamry s kostelem sv. Jindřicha.

Závěrem konstatuji, že Maryčka Magdonová nám pak opět nedokázala odpovědět na citát na svém pomníčku:

Bez konce jsou lesy markýze Gera.

Otcové když v jeho robili dolech,

smí si vzít sirotek do klínu drva,

co pravíš, Maryčko Magdonová?