Vrchol Soláň (861 m n. m.) je vrchol v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Je to plochá hornatina o rozloze 629 km² a střední výšce 552 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m n. m.) ve Vsetínských vrších. Dalšími významným vrcholem je i Kelčský Javorník (865 m n. m.), nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů, který jsme navštívili již v roce 2013. Autobusy nás dopravily na Soláň 23. května a po krátkém občerstvení začal náš přesun hřebenenovkou na na Kotlovou. Soláň leží asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a 4 kilometry severozápadně od Velkých Karlovic. Soláni se také někdy přezdívá "vrch umělců". V Čarťácké hospodě pod vrcholem se scházeli významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé - Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhoval Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled. V domě vybudovaném pod vrcholem Soláně Aloisem Schneiderkou a v letech 1960-1998 obývaném Karlem Hofmanem se dnes nachází Valašský atelier u Hofmanů s výhledem na jižní panorama, s galerií, zahradou, penzionem a památníkem Karla Hofmana. Na severním svahu je několik lyžařských vleků.
V chatě na Kotlové nás zprvu přivítal pouze pes domácí a zavřené okénko, které se však později na nás zeširoka otevřelo, což jsme okamžitě využili a pivo nám přišlo docela k chuti. Bohužel toto zdržení znamenalo, že nás cestou dolů k Horní Bečvě zastihl vydatný déšť, bouřka a dokonce i kroupy. Statečně jsme však pokračovali v cestě a rychle došli do cíle v Horní Bečvě. Obyvatelé v místním nářečí jsou zváni Hornobečvjané. Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osidlováno od 2. poloviny 16. století. Hlavní roli při osídlovacím procesu hráli rožnovští měšťané a zámožní sedláci z okolních vsí, kteří tu zřizovali ujmiska a paseky, na nichž později vznikaly trvale obydlené pasekářské usedlosti. Osada byla za obec prohlášena, přibližně v roce 1650 za Baltazara ze Žerotína, ale již dlouho předtím zde žili osadníci a tvořili s okolními osadami Velkou Bečvu. Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 se již vede jako samostatná obec mající 103 domků se 1385 obyvateli. Živili se kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí.
Nová Bečva nás pohostila v nově rekonstruovaném Relax Hotelu Valaška, kde jsme v klidu vyčkali odjezdu autobusu, který nás přímou cestou dopravil domů.
Foto - Soláň-Horní Bečva - 23. 5. 2017