Vsacký Cáb - červenec 2019

   Začátek letošních prázdnin - 16. červenec 2019 - prožila Vrařepa společně na Valašsku. Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Hostýnských vrchů a Javorníků jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Středem pohoří se táhne hřbet s vrcholy Vsacký Cáb (824 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m.), kterou jsme již v minulosti také prošli. Letošní pouť začala na Soláni (přes Tanečnici a Ptáčnici) a po dosažení Vsackého Cábu jsme využili služeb horského hotelu Vsacký Cáb. Chata   Vsacký Cáb je známý horský hotel. Leží v nitru Vsetínských vrchů asi 8 kilometrů severovýchodně od města Vsetín. Z něj je horská chata dostupná po modré (a následně červené a žluté) turistické značce. Horský hotel se nachází kousek pod vrcholem hory Cáb (841 m) v nadmořské výšce asi 820 m na důležité křižovatce turistických a cykloturistických tras.

   Po krátkém ospočinku jsme pokračovali k Valašské Bystřici, kde jsme měli slíbenou pizzu v bystřické pizzerii   Baba Jaga. Bohužel nás po ostrém sestupu do obce čekalo nemilé překvapení. V obci byla přerušena dodávka elektřiny a občerstvení bylo možné až po 17 hodině a autobus k domovu (resp. do Rožnova pod Radhoštěm) jel poněkud dříve. Pokusili jsme se pohostit pizzou také v Rožnově, ale služby restaurace byly poněkud zdlouhavé, takže jsme museli své kalorické zásoby doplnit až po příjezdu domů.

   Velká horská obec Valašská Bystřice se 2.275 obyvateli leží 7 km jižně od města Rožnova pod Radhoštěm v údolí říčky Bystřice. Střed obce leží v nadmořské výšce 460 m, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 m. V obci je úplná základní škola, mateřská škola, pošta, knihovna, zdravotní středisko, lékárna, informační centrum, římskokatolický farní úřad a dostatek prodejen a stravovacích a restauračních zařízení. Bohužel v čase našeho pobytu uzavřeno pro nedostatek elektrické energie.

Vzhledem k obtížné přístupnosti byla obec založena teprve v polovině 17. století. Prvními obyvateli byli lesní dělníci, kteří zde těžili dřevo pro sklárny a na pasekách si stavěli obydlí a zúrodňovali kamenitou půdu. Roku 1766 byla v obci založena portášská stanice, to již byl velitelem sboru 10 let bystřický fojt Jiří Křenek. Po jeho smrti roku 1791 velení převzal jeho syn Jan, později mladší syn Michal. Portášská tradice je v obci stále živá.

   Hlavní kulturní památky v obci

- hroby portášských velitelů před kostelem z konce 18. století

- barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1772-78

- pomník padlých valašskobystřických občanů ve světových válkách z roku 1938

- původní sroubené chaloupky rozseté po svazích a hřebenech bystřických kopců.

  Foto - Vrařepa - Vsacký Cáb - 16. 7. 2019